• Zvuky regionu
  • Dudáci na jihu Čech
cs
Výběr jazyka

Tradiční region

Blata

Jsou regionem zcela mimořádným a odpradávna spjatým s tradičními selskými rody. Jejich hospodářské usedlosti ve stylu selského baroka vynikají unikátní architektonickou i urbanistickou hodnotou, pro kterou je vesnička Holašovice právem zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Staletá tradice rybníkářství a rybaření jen dokresluje kouzelnou atmosféru na Blatech. Uslyšíte-li hrát dudy, fanfrnoch nebo tahací harmoniku, nastražte uši, byly vyrobeny kousek od vás.
Každý region má nejen své tradice, ale také osobnosti, které se tam narodily, žily, pobývaly a inspirovaly se místními unikáty. Region do jejich života otiskl nesmazatelnou stopu a oni do regionu zase tu svou.

Jan a František Šochové a Martin a Jan Patákové

Jsou autory architektonického řešení i tvůrci výtvarného pojednání většiny staveb Soběslavsko-veselských blat. Jejich umělecký rukopis byl inspirován tvaroslovím oficiální renesanční, barokní, klasicistní a empírové architektury doplněné zdobnými motivy vycházejícími z lidového vesnického prostředí. Mnohé jejich stavby se nám dodnes dochovaly v řadě blatských vesnic, například v Klečatech, Komárově, Mažicích, Vlastiboři, Zálší a Záluží (vesnické památkové rezervace), v Debrníku, Nedvědicích a Svinkách (vesnické památkové zóny), v Borkovicích, Hlavatcích, Hodonicích i v některých dalších.

Zednický mistr Jan Šoch

Přišel na Blata z blízkých Nuzic. Pracoval s partou pomocníků a dalším zedníkem Linhartem, později pak také se svým synem Františkem Šochem (1828–1874). Šochové stavěli především v Zálší, Borkovicích, Hartmanicích Klečatech, Komárově, Mažicích a Nedvědicích. Průčelí usedlostí členili architektonickými články (pilastry, lizény, římsy, šambrány aj.) a zdobili náboženskými i rostlinnými a geometrickými motivy.

Zednický mistr Martin Paták

Pracoval na Blatech od 60. let 19. století. Jeho syn Jan Paták etapu věhlasné blatské architektury završil. Působili zejména v rodné vsi a dále pak v Čerazi, Debrníku, Rybově Lhotě, Vescích, Záluží i jinde.

Miroslav Stecher

Rodák z Českých Budějovic patří mezi známé budějovické osobnosti. Zabývá se výrobou snad nejtypičtějšího jihočeského nástroje – dud nebo taky jihočeské kozy, jak se jim občas pro jejich mečivý zvuk říká.

Vychutnat si tradice znamená užít si je opravdu všemi smysly. Díky místním kulinářským specialitám, tradičním postupům a surovinám si můžete region skutečně ochutnat. Každá oblast je jedinečná nejen krajinou, řemesly, tradicemi, zvyky, ale také kuchyní. Sejkory vám nikdy nenabídnou na jižní Moravě a frgály neumí upéct žádný ze severočeských pekařů. Nechte vaše smysly plout po nezaměnitelných vůních a chutích místní kuchyně a užívejte si to.
Tradiční kulinářské speciality a speciality české kuchyně můžete ochutnat v restauracích Czech Specials:
CzechSpecials logo
  • Lovecká chata, Hluboká nad Vltavou
  • Švejk Restaurant Hluboká nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou
  • Hotel Frankův dvůr, Jindřichův Hradec

Vočepák

Velký svatební koláč z kynutého těsta, který měl obřadní charakter. Tradice přežívá spíše izolovaně, v rodinném prostředí. Symbolika koláče má pohanské kořeny, souvisí s plodností a prosperitou.

Třeboňský kapr (kapr s rodokmenem)

Maso třeboňského kapra se vyznačuje vysokou kvalitou, nízkým obsahem tuku a typickou chutí. Specifická kvalita masa je ovlivněna chovem v kvalitní čisté vodě, působením přírodních a geografických podmínek Třeboňské pánve a způsobem chovu, založeném na převážně přirozené výživě kaprů.

Sýr Jihočeská niva

Nivu jako zavedený název používají všichni stávající výrobci v ČR. Pouze dvě značky, Jihočeská niva a Jihočeská zlatá niva, mají ale ochranné označení Evropské Unie. Název Niva byl použit, protože modrozelená barva sýru připomíná úrodnou louku.

Mapa Českých tradic