• Zvuky regionu
  • Zvuk porcelánu na západě Čech
cs
Výběr jazyka

Tradiční region

Západní Čechy

Region západní Čechy je vyhlášený lázeňstvím, karlovarským porcelánem a broušeným sklem. Místním fenoménem je také staletá tradice výroby hudebních nástrojů, která původně začala jako forma přivýdělku místních obyvatel a postupně se vyvinula až na úroveň rozsáhlé výroby zaměstnávající několik tisíc lidí. Díky své příhraniční poloze se po století stýkala a navzájem prolínala německá a česká kultura, což se dodnes odráží v místní architektuře hrázděných domů. Prožijte v západních Čechách nezapomenutelné okamžiky, místní tradice vás nadchnou.

Tradice v regionu Západní Čechy

Inspirativní odpočinek s pohárkem v ruce

Lázně
Antonín Dvořák, Ema Destinová, Franz Kafka, Tomas Alva Edison, Sigmund Freud a řada dalších na vlastní tělo i duši prožili, jakou sílu mají lázně. Vezměte si jako oni do ruky lázeňský pohárek a...

Karlovy lázně

Legenda o založení Karlových Varů
Jak vzniklo světoznámé lázeňské město Karlovy Vary? Podle legendy za to může jeden zraněný pes a především velikán české historie Karel IV. Ten při svém pobytu na hradě Lokti často lovil v lesích...

Křehká krása porcelánu a skla

Porcelán a sklo
Na začátku všeho byl únik tajné receptury na výrobu porcelánu z Číny. Tak začala na počátku 18. století velká „porcelánová bitva“ mezi Vídní a Českem. V Západočeském kraji byl...

Monumentální dvorcová stavení

Architektura dvorů
Čtyři budovy složené z obytného domu, otevřené kůlny, stodoly a hospodářského stavení, to je tradiční západočeský hrázděný dvorec. Většina dvorců byla obklopena tak rozsáhlými vlastními pozemky, že...

Nejkrásnější tóny srdce

Výroba hudebních nástrojů
Umí hrát něžně i drsně, vaši duši pohladí i rozpláčou a odnesou vaši mysl tak daleko, jak jen budou chtít. Kouzlo hudby je nekonečné a vaše smysly mu vždycky podlehnou. Housle a kytara se již po...

Ohnivá touha po cínu

Hornictví
Sázení ohněm není žádné kouzlo, ale středověká technika dobývání cínu pomocí velkého žáru. Po trhlinách půdy vzniklých rozpálením a zase prudkým zchlazením bylo možné lépe a hlavně snadněji...
Zobrazit další tradice
Každý region má nejen své tradice, ale také osobnosti, které se tam narodily, žily, pobývaly a inspirovaly se místními unikáty. Region do jejich života otiskl nesmazatelnou stopu a oni do regionu zase tu svou.

Josef Vitus Becher

Vedl obchod a zajímal se také o míchání likérů. Osudovým se mu stalo setkání s doktorem Frobrigem, se kterým se usilovně snažil najít recept na nový likér. Přestože jejich společné bádání nemělo konkrétní výsledek, když doktor Frobrig odjížděl, zanechal svému příteli recept s poznámkou „s tímto jsem byl docela spokojen“. Josef Vitus Becher pak strávil další dva roky zdokonalováním této receptury, z níž se v roce 1807 zrodil likér Carlsbader English Bitter, později přejmenovaný na Becherovku Original.

Jan Becher

Syn Josefa Bechera, ve své době se projevoval jako velmi zdatný obchodník. Vybudoval novou likérku na Steinberkách (dnes Jan Becher Muzeum), modernizoval výrobu a začal likér prodávat v dnes již typických zploštělých lahvích ze zeleného skla.

Emil Lupač

Od roku 1972 pracuje samostatně ve svém ateliéru jako mistr houslař, který své nástroje (housle, violy a violoncella) zhotovuje podle vlastního modelu, ale vychází z klasických italských nástrojů, postavených mistry Stradivarim a Guarnerim. V 80. letech vedl dvakrát kurzy mistrovské školy, v nichž vychoval mnoho současných mistrů houslařů, a v letech 1989–1993 pracoval jako mistr odborného výcviku na houslařské škole v Lubech. Emil Lupač postavil přes 400 mistrovských nástrojů. V roce 1975 byl přijat do Kruhu umělců houslařů, později i do výboru tohoto společenství nejlepších houslařů v České republice a v roce 1985 byl jmenován expertem Národní sbírky hudebních nástrojů v Praze.

Vychutnat si tradice znamená užít si je opravdu všemi smysly. Díky místním kulinářským specialitám, tradičním postupům a surovinám si můžete region skutečně ochutnat. Každá oblast je jedinečná nejen krajinou, řemesly, tradicemi, zvyky, ale také kuchyní. Sejkory vám nikdy nenabídnou na jižní Moravě a frgály neumí upéct žádný ze severočeských pekařů. Nechte vaše smysly plout po nezaměnitelných vůních a chutích místní kuchyně a užívejte si to.
Tradiční kulinářské speciality a speciality české kuchyně můžete ochutnat v restauracích Czech Specials:
CzechSpecials logo
  • Art-hotel Royal Golf, Karlovy Vary
  • Grandhotel Pupp – Grandrestaurant, Becher's bar, Karlovy Vary
  • Hotel Humboldt – restaurace Alexander, Karlovy Vary
  • Churchill´s Pub & Restaurant, Mariánské Lázně
  • Gourmet Restaurant Villa Patriot, Mariánské Lázně
  • Hotel císař Ferdinand, Loket
  • Švejk Restaurant Loket, Loket
  • Komorní hůrka, Cheb
  • Štekrův mlýn, Cheb
  • Parkhotel Sokolov, Sokolov
  • Statek Bernard, Královské Poříčí
  • Švejk Restaurant a Penzion Bublava, Kraslice
  • Zámecký pivovar Chyše, Chyše

Karlovarský knedlík

Unikátní gurmánská pochutina, která se na Karlovarsku těší veliké oblibě. Svým tvarem připomíná válec, který je ukončen oválnými patkami, jeho povrch je nerovný. Tajemství jeho chuti a obliby spočívá v receptu, v němž hrají hlavní roli kousky pečiva, koření a bylinky, často se přidává také petrželka a muškátový květ. Velmi důležitou roli hraje při přípravě knedlíku také postup vaření v páře, který je u některých oficiálních distributorů tajný.

Karlovarské lázeňské oplatky

Už od roku 1856 jsou tradiční lázeňské oplatky neodmyslitelně spjaty s atmosférou lázní. Ačkoli oplatky představují jednu z typických specialit Karlových Varů, o jejich počátcích se toho moc neví. První formy na pečení oplatků, které se našly, pocházejí z druhé třetiny 18. století. Tradici výroby oplatek založili čeští Němci, první pekárnu oplatek pro lázeňské hosty otevřela v roce 1867 Barbara Bayer. Následovníci Barbary Bayer expandovali do zahraničí, lázeňské oplatky se vyvážely do Španělska, Ruska, Nizozemí, Srbska, Bavorska a Uher. V roce 1899 bylo Bayerovo pekařství lázeňských oplatek jmenováno císařským dvorním dodavatelem pro vídeňský dvůr. Dodnes je tradiční výroba oplatků s velkým úspěchem udržována.

Karlovarský suchar

Vyrábí se v lázeňském městě Karlovy Vary stejným postupem již několik desítek let. Na kvalitě výrobku se podílejí i místní suroviny: karlovarská vřídelní voda a karlovarská sůl. Je oblíbenou součástí dietních jídelníčků.

Becherovka

Tradiční bylinný likér, vyráběný v Karlových Varech společností Jan Becher. Vyrábí se z více než dvaceti druhů bylin a koření a neobsahuje žádné chemické přísady, pouze karlovarskou vřídelní vodu, kvalitní líh a přírodní cukr. Becherovka se připravuje podle tajné receptury, po celou dobu stejným způsobem. Výrobní receptura je známa pouze dvěma lidem ze společnosti, výrobnímu manažerovi a výrobnímu řediteli. Tímto tajemstvím jsou doživotně smluvně vázáni a nemohou například společně cestovat. Hotová směs bylin je přesypána do pytlů z přírodního materiálu a na jeden týden ponořena do alkoholu, aby dokonale prosákla. Extrakt se smíchá s vodou a přírodním cukrem a poté zraje přibližně dva měsíce. Následně je stáčena do charakteristických zelených láhví.

Minerální voda Mattoni

Výjimečná pramenitá voda čerpaná z panenské přírody Karlových Varů. Své jméno získala po Heinrichu von Mattoni, což byl karlovarský rodák italského původu, podnikatel a průmyslník. Významnou roli v celé historii značky Mattoni hraje také obec Kyselka, ležící nedaleko Karlových Varů v lesnatém údolí Doupovských hor. V 19. století si místní pramen pronajal právě Heinrich von Mattoni a začal v Kyselce vytrvale budovat moderní stáčírnu a expedici minerálních vod. V roce 1868 jako první zavedl plnění do skleněných láhví. Společně se skleněnými lahvemi vznikla také papírová etiketa s červeným orlem, která je pro minerální vody Mattoni tak typická.

Tato slova neuslyšíte nikde jinde. Užijte si zvukomalebnost, jedinečnost a originalitu tradičních českých nářečí.

egerlandské nářečí

Säina Grüß va da Hoimat bringa Enk die Chuadauea.

Mapa Českých tradic