• Zvuky regionu
  • Jak teče pivo na Plzeňsku
cs
Výběr jazyka

Tradiční region

Plzeňsko

Oblast velkých statků a mocných klášterů, která voní sladem a dřevem. Region, kde se rodí ta nejlepší piva a dřevěné loutky, co rozesmávají děti již několik generací. Tradice pivovarnictví začíná v Plzni již se založením města v roce 1295, kdy král Václav II. udělil 260 plzeňským měšťanským domům právo várečné. Tradice místního loutkářství sahá do 19. století a v novodobější historii je pak spojena se jmény Josefa Skupy a Jiřího Trnky. Plzeňsko je regionem, kde si vaše smysly vychutnají krásu a dokonalost naplno.
Každý region má nejen své tradice, ale také osobnosti, které se tam narodily, žily, pobývaly a inspirovaly se místními unikáty. Region do jejich života otiskl nesmazatelnou stopu a oni do regionu zase tu svou.

Josef Groll

První sládek plzeňského pivovaru, muž, se kterým je svázán původ receptury Plzeňského Prazdroje. Při první várce 5. října 1842 se mu povedlo vytvořit pivo vskutku unikátní barvy a chuti. Dlužno říci, že se mu to podařilo omylem, neboť byl původně přizván na vaření piva klasického, bavorského typu. Místní měkká voda, kvalitní žatecký chmel a nová anglická metoda zpracování sladu však způsobily, že čerstvá várka po svém naražení 11. listopadu překvapila nebývalou kvalitou.

Jan Hlaváček

Současný vrchní sládek Plzeňského Prazdroje, a. s., je už z páté generace Hlaváčků pivovarníků. Rodinnou tradici sládků má na očích, ani se nemusí moc rozhlížet: kancelář v historické budově plzeňského pivovaru, v níž úřaduje, sloužila totiž před lety jako ložnice jeho dědečka, pivovarského sládka a posléze ředitele pivovaru Gambrinus Františka Hlaváčka.

Josef Hrůza

Bednář věnující se svému řemeslu v Plzni v místním pivovaru Plzeňský Prazdroj. V roce 2012 byl oceněn titulem „Nositel tradice lidových řemesel“. Josef Hrůza se zasloužil o vzkříšení bednářského řemesla a zároveň o obnovení bednářské výroby v Plzeňském Prazdroji. V prostředí Plzeňského Prazdroje vede kolektiv bednářů a svojí činností a působením dotváří celostní charakter plzeňského a také českého pivovarnictví. Bednářská výroba v Plzeňském Prazdroji je nejspíše jedinou výrobou svého druhu v prostředí pivovaru v ČR.

Vychutnat si tradice znamená užít si je opravdu všemi smysly. Díky místním kulinářským specialitám, tradičním postupům a surovinám si můžete region skutečně ochutnat. Každá oblast je jedinečná nejen krajinou, řemesly, tradicemi, zvyky, ale také kuchyní. Sejkory vám nikdy nenabídnou na jižní Moravě a frgály neumí upéct žádný ze severočeských pekařů. Nechte vaše smysly plout po nezaměnitelných vůních a chutích místní kuchyně a užívejte si to.
Tradiční kulinářské speciality a speciality české kuchyně můžete ochutnat v restauracích Czech Specials:
CzechSpecials logo
  • Pivnice Belvedere, Plzeň
  • Pivovar Groll, Plzeň
  • Restaurace Éčko, Plzeň
  • Restaurace-hotel Roudná, Plzeň
  • Restaurace Na Spilce, Plzeň
  • Restaurace Žumbera, Plzeň
  • Restaurant U Malické brány, Plzeň
  • Sedmý nebe Morávka, Plzeň
  • Šenk Na Parkánu, Plzeň
  • Stará sladovna, Plzeň
  • Starobolevecká hospůdka, Plzeň
  • Sunlight Restaurant, Plzeň
  • Švejk restaurant Tivoli, Plzeň
  • Švejk restaurant U Pětatřicátníků, Plzeň
  • Uctívaný velbloud, Plzeň
  • U Salzmannů, Plzeň
  • Darovanský dvůr Resort, Břasy
  • Hotel a Švejk restaurant U Zeleného stromu, Nepomuk
  • Pivovar-hotel-restaurant Modrá Hvězda, Dobřany
  • Penzion Rudolf ll, Plasy
  • Zámek Zbiroh, Zbiroh

Plzeňská pivní polévka

Jinde si možná dají pivo až po jídle, na Plzeňsku s ním začínají už od prvního chodu. Pivní polévka s chlebem ale není žádný módní hit: horkou polévku ze zlatavého moku si připravovali naši předci už před několika staletími.

Plzeňský guláš

Místní variace českého guláše. Je jedním z příkladů omáček ochucených pivem, čímž se hlavně liší od guláše připravovaného jinde. Někdy se zahušťuje i chlebem.

Kynutý bramborák

Jinak nazývaný také hluchec nebo báč, je příkladem pokrmů z brambor. Připravuje se z kynutého těsta ze strouhaných brambor, hrubé mouky, vajec, mléka a soli. Do těsta se přidává vařený uzený bok a dochucuje se majoránkou, česnekem a pepřem.

Špekové knedlíky

Kulaté nekynuté knedlíky se připravují z opražených žemlí a opečeného bůčku se slaninou. Jsou výborné jako příloha k omáčkám či pečeným masům.

Sklářské knedlíky

Jsou připravovány ze zelí, ostatní ingredience jsou podobné jako u špekových knedlíků, do těsta se však přidává kysaná smetana. Jistě stojí za ochutnání, výjimečné jsou především jako příloha k většině druhů masa.

Tato slova neuslyšíte nikde jinde. Užijte si zvukomalebnost, jedinečnost a originalitu tradičních českých nářečí.

Plzeňské nářečí

Kolikapátýho je, nožíky – nůžky, tulik – tolik, kulik – kolik nebo tuto, tudleto – tohle, tady to.

Mapa Českých tradic