• Zvuky regionu
  • Zvuky tradičního pastevectví na Valašsku
cs
Výběr jazyka

Jak jiskří tance na východní Moravě?

Přehrát video regionu

Region

Východní Morava

Osobitá oblast proslavená svými dodnes živými tradicemi vyniká především dvěma světovými unikáty – slováckým verbuňkem a jízdou králů. Tyto dvě fenomenální slovácké tradice jsou právem zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.

Ke Slovácku náleží dalších pět tradičních regionů. Dolňácko vás nadchne svým rozmanitým výběrem tradic kam patří majolika, výroba krojů, krojovaných panenek, kraslic i modrotisku. Horňácko vás osloví svou barevnou a vzorovanou tradicí tkalcovství, v Podluží roztančí vaše tělo vrtěnou nebo hošíjemi a nekonečná práce místních maléreček vás dojme. Na ochutnávku lahodného vína jistě zavítejte na Hanácké Slovácko známé především svými habánskými a templářskými sklepy. A pokud dostanete náladu na trochu magie, pak jsou Žítkovské bohyně na Kopanicích tím pravým cílem vaší cesty.

Na stráních sevřených temnými horami, kde se tiše pasou ovce, na stromech zrají trnky na letošní slivovici a Radegast klidně shlíží na celý kraj, vás čeká Valašsko. Luhačovické Zálesí vás potěší léčivými prameny a dřevěnými skvosty Dušana Jurkoviče.

Tradicemi nabitá východní Morava připravila pro vaše smysly kombinaci toho nejlepší, vychutnejte si to.
Vychutnávejte si české tradice všemi smysly!

Tradiční regiony Východní Moravy

Co je tradiční region?
Tradiční region je přibližně vymezené území, které spojují tradice, národopisná a geografická blízkost.

Tradice v regionu Východní Morava

Jedinečná tupeská keramika

Tupeská keramika
Majolika – ručně malovaná keramika s typickými barevnými vzory stála u zrodu velké slávy tupeské keramiky. To, že obec a přilehlé okolí disponuje dostatkem hlíny, která má vhodné chemické...

Kouzlo Valašského muzea v přírodě

Valašské muzeum v přírodě
Valašské muzeum v přírodě vás okouzlí svojí přirozeností a něžností. Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm představuje unikátní centrum lidového stavitelství. Bylo založeno v roce 1925 sourozenci...

Magie žítkovských bohyní

Žítkovské bohyně
„Na Žítkové zase bohyňujou...“ Povídalo se o nich, že dokážou léčit pomocí léčivých bylin stejně tak jako najít ukradené věci nebo obdarovat potřebného dobrou radou v partnerských...

Nejlepší kulinárie Slovácka

Místní gastronomické speciality
Pečená kachna, bramborové šišky a zelí nebo moravské uzené s povidlovou omáčkou, klobásy vytažené přímo z udírny s okurkou a křenem a k tomu nepostradatelná sklenka vína, nebo pohárek slivovice...

Nezapomenutelná jízda králů

Jízda králů
Nemá korunu a ještě ani nedospěl v muže a přesto je král… Se svým doprovodem jede vesnicí na koni oblečen do ženských šatů tiše s růží v ústech a na vás dýchá atmosféra tajemná jako tato...

Něžná romantika lázní Luhačovice

Lázně Luhačovice
Vincentka, Aloiska, Ottovka, pramen Dr. Šťastného nebo sv. Josefa. Každou hodinu zde vyvěrá na povrch 15 000 litrů minerální vody, kvůli které proudí do Luhačovic řada návštěvníků z celého světa...
Zobrazeny výsledky 1-6 (z 17)
  < 1 - 2 - 3  > 
Zobrazit další tradice
Každý region má nejen své tradice, ale také osobnosti, které se tam narodily, žily, pobývaly a inspirovaly se místními unikáty. Region do jejich života otiskl nesmazatelnou stopu a oni do regionu zase tu svou. Seznamte se s velikány Východní Moravy.

Antonín Václavík

Autor knihy Luhačovické Zálesí, je jedním z nejvýznamnějších rodáků oblasti Luhačovického Zálesí. Během svého života se výrazně zasloužil o uchování dokladů tradičního života Luhačovického Zálesí pro příští generace. V roce 1930 vydal pan Václavík své celoživotně nejvýznamnější dílo – Luhačovické Zálesí. Tato publikace byla vyvrcholením činnosti Muzejní společnosti v Luhačovicích. Vydáním publikace Luhačovické Zálesí dovršil Antonín Václavík dvacetiletý výzkum svého rodného kraje. Šlo o rozsáhlou publikaci, která byla doplněna o bohatou obrazovou přílohu.

Vít Kašpařík

Výrobce tradičních hudebních nástrojů. Pan Kašpařík se svému řemeslu věnuje ve Velkých Karlovicích a za svoji činnost a kvalitní výrobu tradičních hudebních nástrojů byl odměněn titulem „Nositel tradice lidových řemesel“.

Jarmila Šuláková

Moravská folklorní zpěvačka a příležitostná herečka. Patří k významným představitelkám folklorního zpěvu, občas je nazývána „královnou lidové písně“.

Vychutnat si tradice znamená užít si je opravdu všemi smysly. Díky místním kulinářským specialitám, tradičním postupům a surovinám si můžete region skutečně ochutnat. Každá oblast je jedinečná nejen krajinou, řemesly, tradicemi, zvyky, ale také kuchyní. Sejkory vám nikdy nenabídnou na jižní Moravě a frgály neumí upéct žádný ze severočeských pekařů. Nechte vaše smysly plout po nezaměnitelných vůních a chutích místní kuchyně a užívejte si to.
Tradiční kulinářské speciality a speciality české kuchyně můžete ochutnat v restauracích Czech Specials:
CzechSpecials logo
  • Energetic wellness resort, Rožnov pod Radhoštěm
  • Hotel Vyhlídka, Luhačovice
  • Spa & Wellness hotel Alexandria, Luhačovice
  • Hostinec Ve Dvoře, Rajnochovice
  • Hotel Polom Rajnochovice, Rajnochovice
  • Restaurace a kavárna v lázních, Luhačovice
  • Hotel a restaurace U Vychopňů, Vsetín
  • Hotel Duo, Horní Bečva
  • Penzion Staré časy, Horní Bečva
  • Hotel Galik, Velké Karlovice
  • Hotel Horal, Velké Karlovice
  • Hotel Lanterna, Velké Karlovice
  • Hospoda Kyčerka, Velké Karlovice
  • Hotel Rusava, Rusava
  • Penzion u Raztoky, Rusava
  • Potrefená Husa, Zlín
  • Restaurace U Johana, Zlín-Příluky
  • Restaurace Abácie, Valašské Meziříčí
  • Restaurace Lepa, Fryšták

Valašské frgály

Tradiční a asi nejslavnější valašskou specialitou. Na Valašsku jsou tyto obrovské koláče známy spíše pod názvem vdolky, „pecáky“, někde i „laty“. Název frgál bylo dříve označení pro nepodařené vdolky. Tyto obrovské koláče obvykle po upečení zaplní celý plech. V minulosti tak jeden koláč nasytil několikačlennou rodinu. Základem pro frgály je jejich velmi tenké těsto, které se plní povidly z vysušených hrušek. Na přípravu frgálů by se mělo myslet již na podzim, jelikož právě tehdy hrušky dozrávají. Důležitou přísadou pravého frgálu je máslo, do kterého se pro zvýraznění chuti přidává menší množství rumu. V blízké budoucnosti obdrží valašské frgály ochrannou známku od Evropské unie. Tento tradiční koláč tak získá tzv. chráněné zeměpisné označení, což je jeden z několika různých způsobů evropské ochrany potravin.

Vánoční kelnická kyselica

Tradiční recept z oblasti Luhačovického Zálesí. Jedná se o houbovou polévku servírovanou o Vánocích. K houbám se přidávají sušené durancie (švestky) a smetana. Po uvaření se polévka na jeden den odstaví v chladném prostředí a konzumuje se až druhý den.

Lázeňské oplatky

S lázněmi Luhačovice jsou neoddělitelně spjaty lázeňské oplatky. Ty jsou tradičně složeny ze dvou kulatých oplatků, které jsou spojeny sladkým sypáním. Tradiční lázeňské oplatky jsou nápadem německé rodiny žijící v 19. století v Karlových Varech. Později se tradice výroby lázeňských oplatků přenesla i do ostatních českých lázeňských měst, a jsou tak dnes považovány za symbol českého lázeňství. Čeští výrobci oplatek dlouhodobě usilují o to, aby byl tento produkt uznán Evropskou unií za tradiční český výrobek.

Valašská kyselica

Nejdůležitější přísadou polévky je kvalitní kysané zelí. Pořádná kyselica nejde uvařit také bez brambor, kousků klobásy a kmínu. Zakysaná smetana se již přidává dle chuti, pro kvalitní kyselicu není nutná. Polévku lze po uvaření ještě dochutit citronem, pepřem nebo překvapivě také cukrem.

Valašská ščedračka

Tradiční valašská vánoční polévka. Při přípravě se využívá hrách, který je přes noc namočený do studené vody a druhý den se povaří. Druhou důležitou přísadou je pohanka, která se spaří, scedí a přidává do hrnce k vařenému hrachu. Dále přidáme brambory, mrkev, houby a švestky.

Valašské škračky

Na Valašsku nazývané též „varmuža“ je pokrm plný energie, jehož základem je kaše z krupice a mléka zahuštěného vajíčky a doplněná smaženou slaninou.

Kontrabaš

Vynikající pokrm z pohanky, brambor a bůčku. Pohanka a brambory se povaří, na pánvi vyškvaříme nakrájenou slaninu, cibuli a česnek. Po chvilce přidáme i nakrájený bůček. Poté se směs orestuje a přisypeme pohanku, majoránku a dochucujeme solí. Poté přidáme brambory, vložíme do mísy a pečeme 5–10 minut. Kontrabaš se na Valašsku servíruje s kysaným zelím, které v této oblasti pochází většinou z domácí úrody.

Slivovice

Základem pálenky je kvalitní ovoce s vysokým obsahem přírodního cukru, bez známky hniloby. Dobře vyzrálé ovoce se dříve ukládalo výhradně do dřevěných beček a nechalo se asi 6–8 týdnů kvasit. Doba kvašení je závislá na teplotě, cukernatosti plodů a množství v jednom sudu. Vykvašené ovoce se vaří (pálí) při teplotě do 100°C, kdy se odpařuje jen alkohol, a v kvasu zůstávají silice, které jinak způsobují v konečném výrobku pachy. Destilát má v závislosti na počáteční cukernatosti kvasu a stavu při dokvašení přibližně 60–80 objemových procent alkoholu. V tomto stavu se chuť ovoce neprojeví. Ideální je ředit na 50–51 procent, kdy je nápoj lahodný a voňavý.

Borovička

Tradiční valašský alkoholický nápoj, založený na bázi jalovcového destilátu. Borovička je velice oblíbena zejména v chladných podzimních a zimních měsících, kdy člověka zahřeje její chuť a aroma po bobulích jalovce.

Tato slova neuslyšíte nikde jinde. Užijte si zvukomalebnost, jedinečnost a originalitu tradičních českých nářečí.

Nářečí Luhačovického Zálesí

Zelé, obilé, mamňénka nebo maměnka, zem, zemňa či zemja.

Mapa Českých tradic