Klády se svázaly do pevných svazků, kterým se říkávalo vor, plť nebo někdy také vorová tabule a dřevo mohlo putovat nejen po Česku, ale také do Evropy. První doložená písemná známka o vorařství v Čechách pochází z roku 1130, nicméně je pravděpodobné, že tradice sahá do ještě vzdálenější minulosti.
Do konce 18. století byla voroplavba svobodná, na jeho konci však začínají vorařství dominovat dřevařské firmy. V oblasti Středního Povltaví je doloženo již v 18. století. Jednalo se zejména o dolní a střední tok Vltavy a o dolní tok Otavy. Postupem času byl k vorařství využíván i horní tok Vltavy, stejně tak i Otavy.
Vorařství začínalo postupně upadat od poloviny 19. století. Stavba soustavy vodních děl na Vltavě, a zejména pak stavba Orlické přehrady v roce 1960 zapříčinila definitivní zánik tradičního vorařství na Středním Povltaví.
Vychutnejte si vzpomínku na tradici, která je s vybranými českými řekami neodmyslitelně spjata.