Vychutnat si tradice znamená užít si je opravdu všemi smysly. Díky místním kulinářským specialitám, tradičním postupům a surovinám si můžete region skutečně ochutnat. Každá oblast je jedinečná nejen krajinou, řemesly, tradicemi, zvyky, ale také kuchyní. Sejkory vám nikdy nenabídnou na jižní Moravě a frgály neumí upéct žádný ze severočeských pekařů. Nechte vaše smysly plout po nezaměnitelných vůních a chutích místní kuchyně a užívejte si to.
Halečky přelité šimlenou
Slezské (nebo také černé) knedlíky přelité švestkovou omáčkou.
Karmaše
Husy s „modrým“ zelím.
Štramberské uši
Perníkový cukrářský výrobek s medem a tajnou směsí koření. Receptura je chráněna a výrobek mohou vyrábět a prodávat jenom obyvatelé Štramberku, kteří vlastní licenci. Mezi výrobci se vede spor, jestli jsou lepší „uši“ lité do formy, nebo „uši“ válené.
Hornická svačinka
Je pravá, „černá“ svačina horníků. Je složena z chleba, grilované klobásy, játrové paštiky, jelita a slaniny doplněná tmavým pivem „Deputatbier“ a hornickou kořalkou „Kumpeltod“.
Valašské frgály
Tradiční a asi nejslavnější valašskou specialitou. Na Valašsku jsou tyto obrovské koláče známy spíše pod názvem vdolky, „pecáky“, někde i „laty“. Název frgál bylo dříve označení pro nepodařené vdolky. Tyto obrovské koláče obvykle po upečení zaplní celý plech. V minulosti tak jeden koláč nasytil několikačlennou rodinu. Základem pro frgály je jejich velmi tenké těsto, které se plní povidly z vysušených hrušek. Na přípravu frgálů by se mělo myslet již na podzim, jelikož právě tehdy hrušky dozrávají. Důležitou přísadou pravého frgálu je máslo, do kterého se pro zvýraznění chuti přidává menší množství rumu. V blízké budoucnosti obdrží valašské frgály ochrannou známku od Evropské unie. Tento tradiční koláč tak získá tzv. chráněné zeměpisné označení, což je jeden z několika různých způsobů evropské ochrany potravin.
Bigus
Polévka, někdy také známá pod názvem bigos, která se připravuje napůl ze sladkého a napůl z kysaného zelí. Na cibulce se smaží vepřové maso, případně kousek uzeného masa nebo klobásky, přidají se sušené houby, sůl, pepř, paprika a případně i rajská šťáva. Polévka se zahustí trochou mouky a nechá se dusit.
Sakumpak
Základem je hlavně hodně zeleniny, česnek, brambory a jíška.
Valašská kyselica
Nejdůležitější přísadou polévky je kvalitní kysané zelí. Pořádná kyselica nejde uvařit také bez brambor, kousků klobásy a kmínu. Zakysaná smetana se již přidává dle chuti, pro kvalitní kyselicu není nutná. Polévku lze po uvaření ještě dochutit citronem, pepřem nebo překvapivě také cukrem.
Havířský řízek
Skromná pochutina: krajíc chleba pomazaný máslem, sádlem, nebo sýrovou pomazánkou a posypaný nakrájenou cibulí.
Freudova neřest
Čokoládové doutníky „Freudova neřest“ se poprvé objevily na trhu při příležitosti 150. výročí narození Sigmunda Freuda, tohoto významného rodáka z Příbora, který je miloval. Kandované ovoce je naložené do pepře nebo čili koření a zalité do čokolády ve formách doutníků, ty nejsou pálivé, mají jen pikantní až tabákovou chuť. A proč „Freudova neřest“? Freud kouřil vášnivě doutníky a nepřestal ani při onemocnění rakovinou hrtanu, na kterou také zemřel.
Příborská šifle
Starobylé medové pečivo s 25% podílem medu. Jsou pečené podle dochovaného receptu z počátku minulého století ve tvaru obdélníku s naznačenými dílky k odlamování. Jsou středně tuhé, na jazyku se rozplynou... A co stojí za jejich tvarovým původem? „Šífy“ – jinak řečeno vory. Místní šífaři si v minulosti brávali medový výrobek s sebou na své plavby.
Brotsuppa s rozškvařenou slaninou
Chlebová polévka se slaninou.
Šurimajzl s bůčkem
Směs fazolí a krup se škvarky a zelím.
Příborská freudovka
V období kolem roku 1980 existovala v Příboře likérka produkující hořké likéry. Jeden ze starých receptů této likérky se dochoval a dnes je opět v prodeji pod názvem „Příborská freudovka“. Freudovka proto, že podle ústních pramenů byl jedním z prvních degustátorů starý pan Jákob Freud. Tato lihovina je složena z macerátu ze směsi 10 bylin, vody, jemného rafinovaného lihu a rafinovaného cukru.
Havířský guláš
Guláš z hovězího masa servírovaný s cibulí, podle chuti lze přidat majoránku nebo feferonky. Jako přílohu lze podávat krájený chléb nebo tradiční houskové knedlíky.
Valašská ščedračka
Tradiční valašská vánoční polévka. Při přípravě se využívá hrách, který je přes noc namočený do studené vody a druhý den se povaří. Druhou důležitou přísadou je pohanka, která se spaří, scedí a přidává do hrnce k vařenému hrachu. Dále přidáme brambory, mrkev, houby a švestky.
Bryja
Hustá polévka z uvařených švestek, do které se přidalo trochu mouky a smetany, cukr a někdy skořice. K bryji se jedly žymjoki nebo chlyp. V Dolní Lomné se navíc rozlišovala bryja, která se vařila z jablek a hrušek, a šlivula, zhotovená jen ze švestek. Polévka se mohla jíst teplá i studená.
Vodžuŋky
Nakrájený chléb se pouze spařil vařící vodou a omastil se. Obyčejně se polévka dělala jen s chlebem, někdy i s brambory.
Valašské škračky
Na Valašsku nazývané též „varmuža“ je pokrm plný energie, jehož základem je kaše z krupice a mléka zahuštěného vajíčky a doplněná smaženou slaninou.
Ostravská fazolačka aneb fazolová polévka na havířský způsob
K vařeným fazolím přidáme vývar z kostí nebo vodu a vaříme do měkka. Půl hodiny před dohotovením přidáme kousek skořice, kterou pak opatrně celou vyjmeme.
Polévku můžeme dochutit octem, osolíme, přidáme smetanu a vše důkladně povaříme. Před samotným servírováním lze polévku zjemnit rozkvedlaným žloutkem.
Slané bramborové koblihy
Z kynutého bramborového těsta se vykrajují kolečka, která se plní náplní ze salámu, cibule a česneku (osmaženého na sucho). Zabalí se, předpečou na plechu v troubě a poté se dosmaží na oleji.
Hlučínský koláč
Kynuté koláčky plněné makovou, povidlovou nebo tvarohovou
nádivkou, zdobené posypkou.
Kontrabaš
Vynikající pokrm z pohanky, brambor a bůčku. Pohanka a brambory se povaří, na pánvi vyškvaříme nakrájenou slaninu, cibuli a česnek. Po chvilce přidáme i nakrájený bůček. Poté se směs orestuje a přisypeme pohanku, majoránku a dochucujeme solí. Poté přidáme brambory, vložíme do mísy a pečeme 5–10 minut. Kontrabaš se na Valašsku servíruje s kysaným zelím, které v této oblasti pochází většinou z domácí úrody.
Gałuški neboli chlupaté knedlíky z nastrouhaných brambor
Ty se jí maštěné škvarky a s kyselým zelím. Dělají se jen ze syrových brambor.
Bachora
Tlustá střeva plněná směsí z jemně nastrouhaných brambor. Ty se spařily horkým mlékem, přidal se česnek, sůl, pepř, majoránka, kmín, případně trocha polouvařené rýže a hodně se promastily špekem. Touto směsí se naplnila střeva, která se potom naskládala na brutfaň a upekla.
Slivovice
Základem pálenky je kvalitní ovoce s vysokým obsahem přírodního cukru, bez známky hniloby. Dobře vyzrálé ovoce se dříve ukládalo výhradně do dřevěných beček a nechalo se asi 6–8 týdnů kvasit. Doba kvašení je závislá na teplotě, cukernatosti plodů a množství v jednom sudu. Vykvašené ovoce se vaří (pálí) při teplotě do 100°C, kdy se odpařuje jen alkohol, a v kvasu zůstávají silice, které jinak způsobují v konečném výrobku pachy. Destilát má v závislosti na počáteční cukernatosti kvasu a stavu při dokvašení přibližně 60–80 objemových procent alkoholu. V tomto stavu se chuť ovoce neprojeví. Ideální je ředit na 50–51 procent, kdy je nápoj lahodný a voňavý.
Borovička
Tradiční valašský alkoholický nápoj, založený na bázi jalovcového destilátu. Borovička je velice oblíbena zejména v chladných podzimních a zimních měsících, kdy člověka zahřeje její chuť a aroma po bobulích jalovce.
Polešniki
Placky z bramborového těsta pečené v troubě na zelném listu.
Copa
Bramborové těsto s rýží a škvarky pečené na plechu v troubě.
Slezská vařonka
Je to teplá a velmi sladká kořalka. Existuje spoustu regionálních variant tohoto nápoje – místecká, ostravská, frenštátská, svatební, hasičská a jiné. Liší se zejména destilátem, který tvoří hlavní část nápoje. Svého strávníka krásně zahřeje, a proto se připravuje zejména v chladných měsících. Postup: Z pískového cukru se za stálého míchání připraví světlý karamel, do kterého se přidá med. Poté se vše zaleje vodou, přidá se koření a vše se společně povaří. Tento aromatický vývar se poté procedí přes plátno, přidá se vodka a znovu se prohřeje. Nakonec se do každého pohárku přidá malá lžička másla nebo dobrého vepřového sádla.