Moravská vinná stezka Mikulovská

Moravské vinařské stezky – Mikulovská
Uzavřený okruh kopíruje hranice Mikulovské vinařské podoblasti, převážně rovinatý průběh trasy rámují vody řeky Dyje, rybníků a Novomlýnských nádrží. Jižní část okruhu prochází Lednicko-valtickým areálem, u kolonády na Rajstně nad Valticemi vystoupá do své největší nadmořské výšky. Odtud pokračuje atraktivním terénním úsekem v blízkosti státní hranice a až do Nového Přerova sleduje signálku, vojenskou silnici podél bývalé železné opony.

Mikulov – Brod nad Dyjí
Z Mikulova směrem na západ vede trasa Mikulovské vinařské stezky výhradně po cestách mimo silniční dopravu a poznání turistických i vinařských zajímavostí kraje nabízí už pár kilometrů od centra oblasti. Sklepní kolonie na tichém a zastíněném plácku U Rybníčka v Březí je ukázkou sklepní moderny. Cihlové lisovny ze 20. let minulého století tady tvoří jeden z nejpůsobivějších souborů vinařských staveb na Moravě. Ve Sklepní ulici, která na areál navazuje, nezapomeňte navštívit Vinařství Kern. Možnost poznat nejmodernější technologii a ochutnat skvělá vína za to stojí. Podél železniční trati pokračuje trasa okrajem Dobrého Pole, vinařské osady, jejíž sklepní kolonii protnete dříve než před stoupáním zastíní na chvíli vaše putování remízek. Přerovský vrch, mírná vyvýšenina osázená vinohrady, nabídne panoramatický pohled na Mikulov i ladná průčelí přerovských sklepů vybudovaných ve 30. letech minulého století nad obcí, která se stala na téměř čtyři století domovem pracovitých a hrdých Chorvatů. Vinařská stezka míří do Novosedel. Novosedly jsou vinařskou baštou Mikulovska a svá vína zde nabízí hned dva z nejznámějších moravských vinařů.

Brod nad Dyjí – Pavlov
Přes Brod a Horní nádrž vodního díla Nové Mlýny dospějete do Pasohlávek, rybářské obce a oblíbeného letoviska. Stezka pokračuje převážně otevřenou krajinou mezi vodami řek Jihlavy a Svratky, přes Ivaň a podél Střední novomlýnské nádrže do Strachotína, obce, s níž jsou spojeny počátky moravského vinařství.
Zdejší vinařská kolonie poskytuje rozporuplný obraz vývoje sklepních staveb v posledních desetiletí i impozantní výhled na Pavlovské vrchy. Na druhém břehu nádrží vás čeká prohlídka Dolních Věstonic, jejichž středověkou minulost významně ovlivnili novokřtěnci. Archeologická expozice s korpulentní Venuší a habánské sklepy na Husím plácku patří k památkám, jejichž návštěvu byste si neměli nechat ujít. Poslední obcí „vodního“ úseku Mikulovské stezky je barokní vinařská vesnička Pavlov. Náves a přilehlé ulice obce, kterou urbář v zápise z roku 1444 uvádi jako největší vinařskou obec mikulovského panství, jsou ukázkou selského baroka srovnatelnou s nejkrásnějšími stavbami tohoto zdobného stylu v jižních Čechách.
Obecní vinotéka pod radnicí a naučná vinařská stezka v okolí obce jsou přiležitostí přesvědčit se o šikovnosti místních vinařů.

Pavlov – Lednice – Mikulov
Občerstveni i poučeni můžete vyrazit dál, do centra Lednicko-valtického areálu zbývá patnáct pohodových kilometrů, které po klidne silnici přes Milovice a Bulhary zvládnete za hodinu. Místem na trase Mikulovské vinařské stezky, které nemůžete minout, je Hlohovec. Na půl cesty mezi Lednicí a Valticemi leží obec znamenitých zpěváků, svébytného folkloru a opulentních vín. Valtice nabízí v podzemí valtického zámku vinařskou expozici Salón vín, kde můžete ochutnat ze stovky nejlepších vzorků, které se v daném ročníku urodily na moravských a českých vinicích. Přiměřená degustace královského moku bude i vzpruhou před „horskou premií“, kterou je stoupání ke kolonádě Reistna. Na začátku závěrečných deseti kilometrů se trasa stezky ještě naposledy dotkne česko-rakouské hranice, sjezd do Úval vystřídá stoupání nad obec a přes Sedlec směřuje do cíle v Mikulově. Dávná křižovatka kultur nabízí nespočet příležitostí k odpočinku a osvěžení. Vinařská expozice v mikulovském zámku i doplnění znalostí o historii i současnosti moravského vinařství.